Aarsleff

Základy pro větrné elektrárny. Silný vítr, který je nezbytný pro využívání větrných elektráren způsobuje vznik velkých ohybových momentů, které je nutné přenést do základu. Dále vzhledem k technologii větrných turbín pro jejich správné fungování vzniká požadavek na minimalizaci sedání základu, a zejména vyloučení nestejnoměrného sedání.
Společně s nevyhnutelným zvyšováním výšky a výkonu nově budovaných větrných elektráren, hodnoty ohybových momentů na základ a nutnost omezení deformace základu systematicky rostou. Tradiční plošný základ tak musí dosahovat stále větších rozměrů bez ohledu na geologické podmínky.
Obecně se hranice, při které je ještě efektivní uvažovat pouze o plošném základu, zdá být u nových větrných elektráren vzhledem k jejich výšce a výkonu překročena.
Projektové a ekonomické analýzy prokazují že o plošném založení lze uvažovat pouze v případě, že se bezprostředně pod základem vyskytují značně únosné vrstvy (ulehlé písky/štěrky, skalní podloží apod.). V jiných případech je ekonomicky i technicky odůvodněné požít hlubinné založení na pilotách.
Využití hlubinného založení na beraněných prefabrikovaných pilotách umožňuje:

• zkrátit čas provádění pilot na 1-2 dny;
• okamžité ověření nosnosti piloty na tlak i tah (bez nutnosti čekat na tuhnutí/tvrdnutí betonu);
• značně snížit množství materiálu pro kombinaci pilot a základu;
• významně zmenšit rozměry základu;
• a tím samozřejmě snížit náklady na plošný základ (např. původní plošný základ průměru 21,4m, při založení na pilotách bylo možné zmenšit na 16m, což sebou přináší úsporu nákladů kolem 20% na celém základu);
• zvýšení spolehlivosti konstrukce (větší jistota při provádění s prefabrikátem, ověření vlastností piloty v realném čase při instalaci).

Vrtané piloty CFA/FDP při analogickém použití mají horší technické a organizační parametry: obvykle delší čas provádění a nižší hodnoty únosnosti/tuhosti, delší čas nutný k provedení zkoušek atd..
V případě menších větrných elektráren na únosném podloží bývá stále efektivní využít plošného základu, pokud se v podloží vyskytuje tenká vrstva nenosné zemniny lze pouze zlepšit parametry této nadložní vrsty a základ řešit jako plošný na vstvě zlepšeného podloží. Pro takové zlepšení využíváme pilíře prováděné technologií DSM (Deep Soil Mixing)).
Na základě mnoha zkušeností s projektováním a prealizací základů stovek větrných elektráren dokážeme nabídnout našim klientům technicky optimální a zároveň ekonomické řešení založení.